Štarnov - Švédská boži moka ve Štarnově

ADOLF SMETANA (z obecních záznamů a pamětí rodičů) Švédská boži moka ve Štarnově ( Ukázka štarnovského nářečí).

Přímó cestó okolo potoka na vrchním konco dědině přendeme k draze a pak za drahó k potoko Olešniko. Za potokem se řiká polám "Na ščerkách".

Za dřivjéšich času se to řikalo "o Švédské". Stávala to kdese Švédská boži moka. Bela přes tře metre vesoká a dule dva metre do štverca šeroká. Bela vestavěná z kameni a tihel, od větru a dyšča ošlahaná. Na vrcho - tak dva metre od zemi - bel véklenek, skoro metr vesoké a v něm napředko dva slópke ze žlotyho piskovce, pěkně odělany. Ve véklenko bel vsazené štvercové bředlecové kameň a na něm možná bel kdese nejaké nápis. Pokretá bela taškama a navrcho bel železné křéžek. Čelem stála boži moka ke straně jihovéchodni. Véklenek bel prostranné a ledi se tam skovávale před bóřkó a dyščem. E tři ledi tam skrčeni vlezle. Kloci tam velizale jeden drohymo po ramenech a dělale tam nezbedo.

Teho časo - vic jak před šedesáti letama - bela okolo Švédské boži moke lóka, pastvina. Rustlo to všecko možny kviti, jenom to barvama hrálo. Děti sem před Božim tělem chodile natrhat si tech kvitek. Po senách a na podzem si tam chodile děti hrát a pást kráve.

Staři ledi říkávale, že v noce tancojó okolo boži moke světylka - bludičke (bele to mokřene).

Podle pověsti bel pré pod Švédskó boži mokó pochované nejaké vesoké švédské dustojnik, keré to padl v bitvě ve švédsky válke. Bel pré pochované e s drahocennó vyzbrojó. Na misto jeho hrobo pré přejela e jeho manželka a nechala postavit to boži moko. Časem se přebájilo, že je tam zakopané poklad. Za dřivjéšich let se to na polo veorávalo hodně dělovéch kolé z té bitve.

V roko 1886 - 8.dobna v noce - pobóřel ponocné sósede, keři ešče v hospodě popijele, a celé pryč jim ohlašoval, že za drahó o Švédské boži moke je světlo a slešeť tam bócháni. Hneď tam všeci otěkale a zastihle tam tře chlape, keři boži moko podkopávale. Deš se jich ptale, proč to dělaji, řekle jim, že tam hledaji poklad. Bele to tři bratři Austi, Němci z Krahulči a bele do rána zavřeni v obecni šatlavě a pak odvedeni do Šternberka.

Po tem velkym poškozeňó bela Švédská boži moka rozbóraná a pod ňó našle jenom černošedé popel.

Kameň z véklenko dale pozďéš na komin obecniho domko č.66 (jož to take néni). A pěkny piskovcovy slópke skovale k homno na čisle 41. Toto homno v roko 1911 vehořelo a e slópke vzale za svi.

Tak zmizela stará památka pověrčivosťó e chtivosťó ledi. Od scelováni jož se neřiká tem polám o "Švédské", ale jenom "Na ščerkách" za drahó. Pastvine, lóčke zmizele a ta přirodni krása, kerá bela za času Švédské boži moke zmizela nenávratně take.