KONRÁD DVORSKÝ
Štarnov chovatelský a pěstitelský


Štarnov leží jaksi mimo zemědělský ruch, ač nezaslouženě, neboť je sídlem tvrdých a pracovitých sedláků a houževnatých selských rodů, o čemž svědčí poměrně malá změna selských rodů na gruntech.
Chovatelsky Štarnov nevyniká, ač podle mého názoru byly tu chovatelské poměry dosti příznivé, neboť bylo zde možno před léty zříditi výběhy, případně i menší pastviny pro mladý dobytek, jakožto jediné rozumné základny pro odchov zdravého dobytka. Jest nesporné, že výhradným, po celé generace trvajícím ustájením trpí odolnost a tělesná skladba dobytka a podporuje se náklonnost k tuberkulose. Při výběru dojnic do chlévní kontroly jest nutno zvířata očkovati k zjištění tuberkulosy, neboť do stájové kontroly mají býti zařaděny jen kusy zdravé. Tak bylo na př. zjištěno, že v Bystrovanech bylo nápadně málo kusů reagujících po očkování na tuberkulosu. Vysvětlení: v Bystrovanech vyhánějí dosud krávy a jalovice na chudou pastvu k řece Bystřičce a pobyt na zdravém vzduchu a v plném slunečním světle stačí k otužení a k odolnosti proti tuberkulose. Sám si vzpomínám, že ve Štarnově v mém dětství se vyháněl ještě dobytek vepřový k rybníku pod hráz (pastýř Tomáš Hamr).
Zameškané lze dnes dohoniti tím, že by se štarnovští chovatelé pilně zúčastňovali odchodu jalovic na horských pastvinách družstevních, jimž byly přiděleny po odsunutých Němcích dostatečně veliké plochy k zatravnění v blízkém pohraničí. Na zdravém horském vzduchu a za přirozené výživy nabude zde mladý dobytek korektní tělesné skladby a dostatečné odolnosti proti nemocem, zejména tuberkulose. Hospodáři si odtud přivedou po dvouletém odchovu hotové vysokostelné jalovice. Mám dlouholeté zkušenosti z Hor. Dl. Loučky o tom, jak působil u jalovic z vlastního odchovu neobyčejně příznivě druhý rok pastevního odchovu, takže nás členstvo podezíralo, že tyto jalovice musíme zvlášť přikrmovati jadrnými krmivy.
Pěstitelsky byly půdní poměry ve Štarnově málo příznivé. Teprve scelením a hlavně odvodněním pozemků nastala žádaná nápráva v tom směru, že se naši mladší hospodáři - hlavně absolventi hosp. škol - zúčastňují pěstování ušlechtilých osiv.
Ze štarnovského ječmene jsem vyšlechtilsvým časem dosti rozšířený ječmen štarnovský Kneifl. Během své učitelské působnosti užíval jsem totiž v podrobném pěstování rostlin této své metody: jakmile byla některá obilnina probrána - a probíral jsem je dost důkladně - řekl jsem hochům: Tak nyní chci věděti, co vy doma sejete. Žáci přinesli do školy menší, asi 1 kg vzorky zrna a na nich se učili je oceňovati. Tak také donesl rodák štarnovský, František Nykl, vzorek zvlášť zrnatého ječmene, v němž jsem poznal typ ječmene Kneiflova. Dotazem jsem zjistil, že ječmen ten pocházel ze dvora lužického a že byl ve Štarnově už dlouho pěstován a rozšířen. Individuálním výběrem jsem z něho vypěstoval už zmíněný štarnovský Kneifl, šlechtěný na statku středomoravského pastevního družstva v Hor. Dl. Loučce. Ze štarnovského Kneiflu byl vypěstován ječmen hanácký Moravan spolku moravských cukrovarů v Olomouci (isolovaný kmen 20) a ječmen pavlovský plnozrnný (isolovaný kmen 21).
Křížením štarnovského ječmene s ječmenem hanáckým povstal hanácký Kneifl, nyní Dvorského hanácký. Nyní se množí jeho výnosný kmen 40/28. Šlechtění bylo přeneseno r. 1941 na šlechtitelskou stanici družstva Elity v Brně, která je na statku akciové společnosti rolnického cukrovaru v Čelechovicích na Hané. Ječmen Dvorského hanácký a mák Dvorského Azur jsou jediná šlechtění zachráněná z Hor. Dl. Loučky; ostatní šlechtění zanikla německou okupací.
Ječmeny typu Kneiflova: Opavský Kneifl, Hanácký Moravan a Dvorského hanácký jsou poměrně rané a dobře vzdorují poléhání. Vyznačují se kratším plným zrnem, tenkou pluchou, vysokým procentem škrobu a nízkým obsahem bílkovin, tedy vesměs vlastnostmi sladařsky a pivovarsky velmi příznivými. Tím se vysvětluje jejich značné rozšíření na Hané a v krajích podhorských. Jest omylem tvrditi, že ječmeny typu Kneiflova pokazily dobrou pověst ječmenů hanáckých, neboť:
1. Ječmen Kneiflův povstal výběrem z Proskovcova ječmene hanáckého.
2. Vyznačují se vyšším obsahem škrobu a nižším obsahem bílkovin a pluch než ječmeny hanácké.
3. Mají plné, moučnaté a jemné zrno.
4. Jsou rané, vzdorují dobře poléhání a nezasychají.

Ovšem slaběji odnožují a vyžadují proto větší výsev (34-36 i více kg po míře), potřebují v době metání více vláhy a trpí silněji praškou.
Domnívám se důvodně, že ječmen Kneiflův je přirozený bastard hanáckého ječmene Proskovcova. (Proskovec se první zybýval šlechtěním starého ječmene hanáckého a ječmene imperiálu neb císařského, pocházejícího z Anglie, který se v letech 1870-1880 na Hané začal pěstovati.)
Jest zajímavé, že se v Hor. Dl. Loučce i za německé okupace udržela mnou vyšlechtěná ozimá pšenice Červená perla, kmen 2/2. I letos dobře přezimovala a dala uspokojivý výnos. Toto pšenici znovu zušlechťují. Rovněž pracuji na obnově originality zašlé osinaté ozimé pšenice Oslavy. Za německé okupace z listiny povolených odrůd škrtnutá, osvědčená jarní pšenice Dvorského Zora, jest hotová a má býti ještě letos zařaděna do listiny povolených odrůd. Bude se v roce 1948 v Hor. Dl. Loučce už množiti.
Tak hledím svou šlechtitelskou činnost v Hor. Dl. Loučce, která byla německou okupací přerušena, obnoviti a dáti do rukou rolníků dobré odrůdy, které si mohou vyzkoušeti i moji štarnovští rodáci.
Ve Štarnově je dnes dosti školeného selského dorostu a proto s chutí do nové chovatelské a pěstitelské činnosti!


Copyright (c) 1999 Ladislav Streck