KAREL MORAV
Z dějin Štarnova
( Výňatek z autorova rozsáhlejšího díla o dějinách Štarnova a kraje kolem něho.
Proto zde nejsou uváděny prameny, z něhož je stať čerpána. )

Štarnov pod Šternberkem : Z minulosti k přítomnosti
  • Politické dějiny
  • Štarnovští fojti, Rychtáři, Starostové a Purkmistři
  • Kostel, Škola, Správcové školy, Podučitelé
  • Přehled farářů a učitelů ve Štarnově
    Kostel Škola Správcové školy Podučitelé

    Podučitelé
    Karel Huslar z Králík na Moravě byl prvním podučitelem na nově zřízené dvojtřídce od r. 1886-1887. Byl pečlivý učitel novějších názorů a dobrý člověk. Založil česky psanou školní kroniku.
    Anna Jiříková , rodem z Plumlova, působila na štarnovské škole od r. 1888-1891.
    Josef Michálek , rodák z Kopřivnice u Příbora, nastoupil ve Štarnově o prázdninách r. 1892 a strávil zde pět trpkých let. Byl svobodomyslný člověk a spolkový pracovník. Dostal se mezi dvě strany, které tvořil jednak histerický farář Daněk a nadučitel Labounek a na druhé straně starosta Kašpar Nykl a valná většina Štarnovských. Michálek byl výborný učitel a jeho žáci na něho rádi vzpomínají. Jeho články v Pozoru ilustrují štarnovské poměry za faráře Daňka. Je pohřben ve Štarnově.
    Alois Dostál z Chválkovic u Olomouce byl povahou i pedagogickými vlastnostmi podoben Michálkovi. R. 1902 odešel ze Štarnova na vlastní žádost.
    František Sekanina z Žerůvek u Olomouce nastoupil r. 1902.

    *

    Život učitele na vesnici nebyl, jak je vidno, nikdy záviděníhodný. Až do r. 1774 byl placen od farníků a výše jeho platu závisela jednak na počtu žáků, jednak na dobrodiní farníků. Přivydělával si při tom muzikanstvím v kostele o svatbách, muzikách a poutích. Na Tři krále chodil dům od domu a svěcenou křídou psal na dveře K+M+B; větší žáci nosili 4 pytle na hrách, čočku, kroupy a kaši. Na den sv. Řehoře obcházeli žáci vesnici a po druhé sbírali stravu pro své učitele. Na den sv. Blažeje sbírali pro něj zabijačku a uzené maso. O velikonocích navštívil kantor každý dům a zapisoval, kolik osob půjde k velikonoční zpovědi. Za to dostával tolik vajec, kolik lidí šlo ke zpovědi. Roku 1787 dostával kantor ve Štarnově: od obce 12 zl. platu; za koledu, Tři krále, Zelený čtvrtek a hody 4 zl., 2 měřice rži nebo 3 zl.; od školních dětí od každého za 1 týden vyučování 1'5 kr., od selských dětí celkem 16 pecnů chleba za rok čili 2 zl. 8 kr., od kostela za hraní varhan 3 zl., štola 6 zl. 30 kr., od státu doplatek na 100 zl.
    Kantoři nebyli s počátku nijak školeni a byli jimi ještě v josefinské době řemeslníci nebo vysloužilí vojáci (r. 1771 Bělkovice a Hlušovice), kteří se ve světě naučili číst, psát a počítat. Náboženství vyučoval farář. Ve Štarnově podle školní matriky teprve rokem 1857 přistupuje se k vyučování pravopisu. Školní návštěva až do r. 1869 je šesti až sedmiletá, avšak nepravidelná, podle toho, jak rodiče své děti zaměstnávali při práci v hospodářství. Děti nastupovaly do školy v den svých šestých narozenin a v den svých dvanáctých narozenin vystupovaly. Měl tedy kantor po celý rok čerstvý přírůstek. Rokem 1849 nastupují děti do školy v určitých termínech a teprve školním rokem 1850-51 zečíná se pravidelný nástup dětí počátkem školního roku.
    Nevzdělanost kantorů a jejich boj o skývu chleba nedovoloval jim pak ani řádně plnit učitelský úřad. Docházka do škol byla až do r. 1770 nepovinná, a ani potom nebyla pravidelná. Proto se v písemných památkách setkáváme se spoustou křížků, jež měly nahradit podpisy těch, kteří se podepsat nedovedli.


    Pečeť vsi Štarnova z r.1749



    Copyright (c) 1999 Ladislav Streck