KAREL MORAV
Z dějin Štarnova
( Výňatek z autorova rozsáhlejšího díla o dějinách Štarnova a
kraje kolem něho.
Proto zde nejsou uváděny prameny, z něhož je stať čerpána. )
Štarnov pod Šternberkem : Z minulosti k přítomnosti
Politické dějiny
Štarnovští fojti, Rychtáři, Starostové a Purkmistři
Kostel, Škola, Správcové školy, Podučitelé
Přehled farářů a učitelů ve Štarnově
Podučitelé
Karel Huslar
z Králík na Moravě byl prvním podučitelem na nově zřízené dvojtřídce od
r. 1886-1887. Byl pečlivý učitel novějších názorů a dobrý člověk. Založil
česky psanou školní kroniku.
Anna Jiříková
, rodem z Plumlova, působila na štarnovské škole od r. 1888-1891.
Josef Michálek
, rodák z Kopřivnice u Příbora, nastoupil ve Štarnově o prázdninách r.
1892 a strávil zde pět trpkých let. Byl svobodomyslný člověk a spolkový
pracovník. Dostal se mezi dvě strany, které tvořil jednak histerický farář
Daněk a nadučitel Labounek a na druhé straně starosta Kašpar Nykl a valná
většina Štarnovských. Michálek byl výborný učitel a jeho žáci na něho rádi
vzpomínají. Jeho články v Pozoru ilustrují štarnovské poměry za faráře
Daňka. Je pohřben ve Štarnově.
Alois Dostál
z Chválkovic u Olomouce byl povahou i pedagogickými vlastnostmi podoben
Michálkovi. R. 1902 odešel ze Štarnova na vlastní žádost.
František Sekanina
z Žerůvek u Olomouce nastoupil r. 1902.
*
Život učitele na vesnici nebyl, jak je vidno, nikdy záviděníhodný. Až do r.
1774 byl placen od farníků a výše jeho platu závisela jednak na počtu žáků,
jednak na dobrodiní farníků. Přivydělával si při tom muzikanstvím v kostele
o svatbách, muzikách a poutích. Na Tři krále chodil dům od domu a svěcenou
křídou psal na dveře K+M+B; větší žáci nosili 4 pytle na hrách, čočku,
kroupy a kaši. Na den sv. Řehoře obcházeli žáci vesnici a po druhé sbírali
stravu pro své učitele. Na den sv. Blažeje sbírali pro něj zabijačku a
uzené maso. O velikonocích navštívil kantor každý dům a zapisoval, kolik
osob půjde k velikonoční zpovědi. Za to dostával tolik vajec, kolik lidí šlo
ke zpovědi. Roku 1787 dostával kantor ve Štarnově: od obce 12 zl. platu;
za koledu, Tři krále, Zelený čtvrtek a hody 4 zl., 2 měřice rži nebo 3 zl.;
od školních dětí od každého za 1 týden vyučování 1'5 kr., od selských dětí
celkem 16 pecnů chleba za rok čili 2 zl. 8 kr., od kostela za hraní varhan
3 zl., štola 6 zl. 30 kr., od státu doplatek na 100 zl.
Kantoři nebyli s počátku nijak školeni a byli jimi ještě v josefinské době
řemeslníci nebo vysloužilí vojáci (r. 1771 Bělkovice a Hlušovice), kteří se
ve světě naučili číst, psát a počítat. Náboženství vyučoval farář. Ve
Štarnově podle školní matriky teprve rokem 1857 přistupuje se k vyučování
pravopisu. Školní návštěva až do r. 1869 je šesti až sedmiletá, avšak
nepravidelná, podle toho, jak rodiče své děti zaměstnávali při práci v
hospodářství. Děti nastupovaly do školy v den svých šestých narozenin a v
den svých dvanáctých narozenin vystupovaly. Měl tedy kantor po celý rok
čerstvý přírůstek. Rokem 1849 nastupují děti do školy v určitých termínech
a teprve školním rokem 1850-51 zečíná se pravidelný nástup dětí počátkem
školního roku.
Nevzdělanost kantorů a jejich boj o skývu chleba nedovoloval jim pak ani
řádně plnit učitelský úřad. Docházka do škol byla až do r. 1770 nepovinná,
a ani potom nebyla pravidelná. Proto se v písemných památkách setkáváme se
spoustou křížků, jež měly nahradit podpisy těch, kteří se podepsat
nedovedli.
Copyright (c) 1999 Ladislav Streck