KAREL MORAV
Z dějin Štarnova
( Výňatek z autorova rozsáhlejšího díla o dějinách Štarnova a kraje kolem něho.
Proto zde nejsou uváděny prameny, z něhož je stať čerpána. )
Štarnov pod Šternberkem : Z minulosti k přítomnosti
  • Politické dějiny
  • Štarnovští fojti, Rychtáři, Starostové a Purkmistři
  • Kostel, Škola, Správcové školy, Podučitelé
  • Přehled farářů a učitelů ve Štarnově
    Kostel Škola Správcové školy Podučitelé
    Správcové školy
    S prvním kantorem, s kterým se ve Štarnově r. 1684 setkáváme, byl "Rector Jan, syn Pavla Rechtora z Lipiny". Jelikož se toho roku ve Štanově žení a rodí se mu zde i dítě, je pravděpodobné, že byl učitelem zdejší školy. V letech 1757, 1763 a 1765 kantor ve Štarnově je placen obcí a ročního platu dostává 2 zl. 20 kr.
    Učitelem byl určitě bohuňovský rodák Jan Hofmann (Hoffman), který se na štarnovské škole připomíná 1.6.1786. Byl ve věku 48 roků o hromnicích r. 1808 při hraní varhan v kostele raněn mrtvicí, na místě zemřel a pochován byl na štarnovském hřbitově u kostela.
    Blažej Biedermann nastoupil po Hoffmanovi r. 1808. Byl pravděpodobně německé národnosti (žena dcera Ant. Silze z Podštátu). R. 1815 vycvičil kostelní hudbu, jak jsme četli již při faráři Rudolfovi a r. 1826 nebo 1827 odešel na školu do Mladějovic.
    Josef Boksan , nar. v Lesnici u Zábřeha n. Mor., působil na štarnovské škole v letech 1828-1843. Zde se také oženil. Zemřel r. 1843 ve věku 44 let na žaludeční křeče (asi rakovina žaludku) a byl pochován ve Štarnově. Zmínka se nedochovala, zato však je znám těžký život jeho vdovy, štarnovské rodačky, jíž obec odpírala výplatu pense, až k tomu byla donucena vojenskou exekucí v síle půl švadrony kavalerie. Po dobu jednoho roku, co byl na Boksanovo místo určen prozatimní správce školy Josef Řehák , musela mu vdova Boksanová, mimo celé zaopatření, dávat jednu třetinu platu. Řehák na škole působil jen jeden rok.
    František Peichl nastoupil ve Štarnově r. 1845 a r. 1854 odchází do Zábřeha ve Sl.
    Vincenc Červenka , rodák z Březolup u Uh. Hradiště, působil na štarnovské škole od r. 1854. Byl výborný muzikant, ovládající všechny hudební nástroje, zvláště housle a varhany. Dobrý člověk a učitel, mírný a přívětivý, dětmi zbožňován. Byl svobodomyslného založení a narazil proto na bigotnost faráře Lakomého a některých štarnovských občanů a ke konci své služby ve Štarnově dostal se do věčných sporů s obecním představitelstvem. Věčné štvaní ho přivedlo k alkoholu. Obec měla snahu se ho zbavit a proto se Červenka koncem r. 1869 dobrovolně vystěhoval.
    František Dračka , rodem z Jaroměřic u Jevíčka, působil zde od počátku r. 1870 do prázdnin r. 1871. Byl jedním z moderních učitelů a uvědomělý Čech a školní matriku píše již česky. Výzvou k rodičům r. 1870 založil školní knihovnu. S počátku byl velmi oblíben a je u nejstarších obyvatel Štarnova dosud v živé paměti.
    František Koutný z Lindeřan působil ve Štarnově jen asi rok. Představení obce s ním nebyli spokojeni a přes jeho výborná školní vysvědčení nacházeli v jeho pedagogických znalostech značné mezery. Ze Štarnova odešel asi dobrovolně.
    Ani s učitelem Hajným , který zde působil velmi krátkou dobu, spokojeni nebyli a pro jistotu bylo odhlasováno, že s počátku mu žádný plat nedají, "až jak se bude vidět, jak se bude hledět vynasnažit". Hajný byl nemocen a působil ve Štarnově jen několik měsíců. Nevím, zda odešel pro nemoc nebo proto, že nedostával plat.
    Augustin Krečmer , rodák z Jinřichova n. Mor. Ve Štarnově působil od r. 1872 do r. 1886, kdy odešel na školu do Bohuňovic. Za něho byla r. 1873 postavena škola nová a rokem 1884-85 přetvořena na dvojtřídku. Od té doby se setkáváme ve Štarnově i s podučiteli. Krečmer byl výborný vychovatel i hudebník. Složil několik charakteristických hudebních skladeb, které byly otištěny ve sbírce Varyto. Svým mimoškolským působením se stal průkopníkem uvědomělého českého života na Šternbersku.
    Antonín Rýpar působil ve Štarnově od r. 1887-1894. Se štarnovským prostředím nesrostl.
    Ferdinand Labounek , rodák z Kralic u Prostějova, vyměnil si místo r. 1894 na škole v Popovicích u Uh. Hradiště za Štarnov, kde setrval až do své pense r. 1924.

    Copyright (c) 1999 Ladislav Streck